Je před jednáním výboru zveřejňován na webu program?
Jednání poradních a iniciačních orgánů, jakými jsou komise a výbory, jsou často první příležitostí občanské participace. Prvním stupínkem participace je informovanost. Proto by měly být informace projednávané v poradních orgánech dostupné i veřejnosti. Participace, tedy zapojování občanů do rozhodovacích procesů samosprávy, nejsou jen oblíbené participativní rozpočty. Mnohem důležitější témata i mnohem zásadnější investice se diskutují v komisích a výborech právě ve stádiu příprav, kdy je lze ještě účinně ovlivnit. Zejména v některých výborech a komisích se často jejich členové seznamují se záměry města/kraje nebo záměry investorů ve městě/kraji. Pokud jsou jednání komisí a výborů otevřená veřejnosti, anebo pokud jsou alespoň přístupná těm, kteří o účast požádají, jsou skvělou příležitostí pro zapojení dalších odborníků nebo osob s cennou místní znalostí (říkejme jim třeba „relevantní partneři“). Komise (resp. výbor) o věci sám nerozhoduje, ale poskytuje své stanovisko radě (resp. zastupitelstvu). Proto by i pro tyto poradní orgány mělo být důležité, aby získávaly názory, podněty i výhrady od dalších relevantních partnerů. To by ale pochopitelně nebylo možné bez zveřejňování podkladů. Bez možnosti seznámit se s podklady není efektivní participace možná. Některá města/kraje podklady pro jednání komisí a výborů zpřístupňují výhradně členům zastupitelstva. Zřejmě proto, že se obávají „předčasného rozvíření diskuse” v prvotním stádiu projednávání, kdy návrhy řešení teprve „dozrávají”. Jenže právě proto by se podklady zveřejňovat měly. Právě proto, že věc ještě není definitivní. Protože o ní ještě lze diskutovat. Samozřejmě platí, že je na webu i sociálních sítích potřeba vysvětlovat, že organizovaná participace je zájmem města/kraje, a proto diskutujeme záměry, rodící se projekty a studie, ne finální a takřka neměnná rozhodnutí, do nichž již nelze zapracovat jakoukoli změnu, jakékoli vylepšení. Ukázku dobré praxe naleznete zde.